Hadí síla ve starém Egyptě
EGYPTSKÉ REFLEXE
Je všeobecně známo, že hadí síla (hadí síly) byla známa v Indii a
Tibetu, a ti, kdo se domnívali, že je to pouhý výplod lidské fantazie, ji
často na tyto země také omezovali. Hadí síla je ovšem skutečnost a tvoří
základ energetického systému všech živých tvorů.
Není proto překvapivé, že její existence byla známa celosvětově -
například i v zemích Latinské Ameriky a v Africe, ale i v Evropě například u
Keltů. Indie a Tibet se staly jejich téměř symbolem jen proto, že vedle
toho, že zde byla jejich znalost značně pokročilá (byť v praxi omezená jen
na zasvěcené), evropským badatelům (příznačně nikoli ovšem zaslepeným
misionářům počátku Novověku) se v těchto zemích tyto znalosti podařilo
zastihnout ještě živé.
Egyptolog - znalec magie...
V rámci egyptské kultury se o této znalosti dosud vůbec neuvažovalo,
neboť egyptologové o její existenci vůbec nevěděli a nedávali ji do této
souvislosti ani s indickou kulturou. To samozřejmě dokládá pouze to, že v
těchto kruzích chyběly a stále většinou chybějí základní teoretické i
praktické znalosti magie. Situace je to ovšem mimořádně nešťastná již proto,
že magie hrála v Egyptě klíčovou úlohu a bez její znalosti není vůbec možné
pochopit neadministrativní texty a ani vyobrazení, které nám Egypťané
zanechali. Nezáleží tu ani příliš na tom, zda je dotyčný praktickým
vykonavatelem (nebo jestli tomu vůbec věří!), ovšem důkladná znalost z
tohoto oboru je zcela nezbytná - už proto, že vám každý zkušený překladatel
řekne, že při překladu je třeba především rozumět překládanému textu, a to
zdaleka nejen po stránce jazykové, ale hlavně obsahové.
Naše poznání hadích sil ve starém Egyptě je dosud na samém počátku. Již
dnes je ovšem zřejmé, že jejich znalost byla podstatně vyšší než v Indii, a
tak není ani vyloučeno, že je Indie pouze jejím nedokonalým dědicem. Mnohé
národy totiž věděly o jejich existenci jako přírodovědném úkazu, ale
nedokázaly je ovládat. V tom vynikali zasvěcenci Indie, Tibetu a - jak se
dnes ukazuje - i Egypta, jak je zjevné ze záplavy vyobrazení i nápisů.
Jejich studium v rámci egyptské kultury je mnohem obtížnější než v případě
Indie, neboť Egypťané byli velice důkladní a pro každý aspekt čehokoli měli
jiné jméno. Tak třeba v případě hadích sil, v sanskrtu označovaných jako
kundalini, v egyptštině existují desítky názvů, a sice podle jejich
momentální energetické a blahodárné či naopak zhoubné podstaty.
Přestože se s nimi setkáváme v egyptských chrámech a hrobkách na každém
kroku, nebyly dlouho rozpoznány i proto, že jejich popisy a vyobrazení byly
brány doslova a považovány za skutečné hmotné hady. Tím vznikaly zjevné
nesmysly, přestože je Egypťané předkládají v takové podobě, že nemůže být
sporu, oč zde jde. Egyptské popisy a vyobrazení jsou vysoce esoterní a
užívají velmi komplexní symboliky, zatímco indické a tibetské prameny jsou
mnohem otevřenější. Zachytíte-li však jednou tuto nit poznání, pak v
egyptských zdrojích nevyjdete z údivu nad hloubkou v nich znalostí o nich -
a neujde vám přirozeně ani to, jak velkou část skutečného rozsahu tehdejších
znalostí zahrnují.
Pečlivě skrytá podstata
Za stavu dnešního poznání můžeme za nejzajímavější označit takové
literární památky, jako je například Kniha bran. Z nich i z vyobrazení v
chrámech a hrobkách a z posvátné architektury je patrné, že dokonale znali
systém čaker i všechny další součástí psychoenergetického systému organismu.
Stejně jako Indové a Tibeťané si byli dobře vědomi, že hadí síly se zásadně
podílejí na dalším osudu duše poté, co její hmotné tělo zemřelo.
Můžeme tedy s jistotou říci, že sloup džed je symbolem páteře se čtyřmi
čakrami, které byly zároveň symbolizovány čtyřmi Horovými syny. Obřad
vztyčování džedu faraónem tedy představuje proceduru, při níž panovník
probouzel svou hadí sílu a nechával jí projít všemi čakrami. Aby to dokázal,
musel je pochopitelně ovládat. Kobra na jeho čele nebyla tudíž symbolem
Egypta (jak se lze též často dočíst), ale znakem probuzené hadí síly. Tento
rys byl zjevně původně vůbec základním požadavkem, aby se mohl dotyčný stát
panovníkem. Teprve později se stal úřad dědičným - a v příčinné souvislosti
s tím ztratil Egypt své osvícené vládce a země se vnitřně zcela rozložila.
Z hlediska vyjádření znalosti hadích sil si zvláštní pozornost zaslouží
chrám Setiho I. v Abydu. Zde se setkáváme se sedmi kaplemi, které
představují sedm primárních čaker s velmi výmluvnými nápisy a symbolickými
obrazy. Můžeme proto říci, že platila následující souvztažnost:
1. Panovník (zemský prvek)
2. Ptah
3. Re (Bezbřehá záře)
4. Amon
5. Osiris
6. Éset
7. Hor
Z tohoto hlediska je tedy jasné, že uváděl-li panovník své jméno na
chrám, nebylo to z důvodu uzurpace, jak se zatím soudilo, ale že to byl ryze
rituální čin, jímž udržoval řád světa. Není jistě náhodou, že nejvíce
"uzurpací" máme od panovníka, který též nejdéle vládl (Ramses II., 67
let)...
Prozkoumání systému egyptské symboliky a právě otázky hadích sil v zemi
na Nilu má pro nás dvojí zásadní důležitost. Jednak nám umožní poznat
staroegyptskou kulturu mnohem realističtěji, než se to zatím podařilo, a
hlavně se snad jednou z egyptologie stane disciplína, která by přestala být
přísně historická a která by mohla něco praktického (a především něco
esoterního) sdělit i dnešnímu člověku. Vždyť o to ostatně v Egyptě šlo...
Jaromír KOZÁK
|