O alikvotním sboruNaše zkoušky se od zkoušek „normálního“ pěveckého sboru dosti liší. Méně nám záleží na počtu „odzpívaných“ písniček a o to více se snažíme, aby již samotný ZVUK, který vydáváme, byl lahodný. Naše „hravé rozezpívávání“ trvá někdy skoro celou zkoušku a naše fascinace zpívaným zvukem je občas taková, že nám ke studiu písniček nakonec nezbude skoro čas. Umíme zpívat alikvotní tóny: většina zpěváků umí „NG“ techniku i „BIRD“ techniku, někteří zazpívají i „kargyru“. Všichni se to naučili až v našem sboru (začátečníkovi trvá obvykle asi jeden rok než se v alikvotním zpívání dostane na naši standardní úroveň). Chceme při zpěvu v klasickém pěveckém sboru využívat alikvotních pěveckých technik. Proto je pro nás klasická hlasová sborová příprava stejně důležitá jako v normálních pěveckých sborech (ba spíše ještě víc). Umíme např. zazpívat klasicky dvojhlasně a přitom zazpívat alikvotně i další dva hlasy: Posluchač je zmaten – vnímá kompletní čtyřhlasou harmonii, přestože „normálně“ slyší zní jen dva tóny. Umíme také např.zazpívat čistou kvartu a přitom nechat o dvě oktávy výše zaznít disonanci dvou alikvotních tónů ve vzdálenosti půltónu. A rádi si hrajeme s podobnými kouzly. S hledáním repertoáru, v němž bychom mohli naše dovednosti využít, je trochu problém: skladatelé sborových skladeb s našimi možnostmi obvykle nepočítají. Zatím zkoušíme zpívat různé (většinou spíše pomalé) klasické sborové skladbičky a naše alikvotní tóny do nich přidávat. Zvuk je vždy zajímavý i když ne každý posluchač ho umí akceptovat. Hledáme a vyzýváme proto mladé hudební skladatele ke spolupráci – aby pro nás ty správné písničky napsali. Sbor prodělal v roce 2003 větší personální změny a nyní u nás zpívá 14 zpěváků, většinou nových. Jan Staněk, sbormistr, prosinec 2003
|